Jelikož jsem byl zvědavý mimo svůj paternitní původ i na mateřskou větev svého rodokmenu, nechal jsem si udělat Mt-GenoGraf. Výsledkem testu bylo zařazení do klanu Jasmína.
Oxfordský genetik Bryan Sykes objevil na přelomu tisíciletí, jak z lidské DNA vyčíst nepřerušené genetické spojení každého člověka s jeho pradávnými předky. Sykes zjistil, že 95 procent obyvatel Evropy nese znaky společné sedmi ženám, o nichž logicky usoudil, že musí být
„pramatkami“. Zavedl pro ně vtipné označení
„sedm dcer Eviných“. A protože uměl psát o vědeckých objevech populárně, z původního jednopísmenného vědeckého označení klanů odvodil křestní jména. Tak vstoupily do populární vědy Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Staly se z nich živé bytosti, přestože stáří jednotlivých klanů se pohybuje od 10 do 65 tisíc let. Výzkum postupně přidal několik dalších, méně zastoupených pramatek - těm zůstaly jenom jednopísmenné názvy W, N, C a D - ale základní představy o původních maternálních klanech to nezměnilo.
Jasmína je pramatkou přibližně u deseti procent populace a je tak po Heleně (42%), Uršule (18%) a Taře (13%), čtvrtým nejčetnějším klanem v Česku. Pochází z Blízkého východu a v počátcích to měla o něco jednodušší než ostatní pramatky. Dnes je klan Jasmína rozprostřen všude podél cest, kterými dorazili první zemědělci do Evropy, tedy v Bulharsku, Rusku, Turecku, Rakousku, Německu i Británii. Jasmíny mají sklony k dlouhověkosti a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou postiženy Parkinsonovou chorobou.
zdroj:Eviny dcery v Česku, MF Dnes, [cit. 14.5.2008,
online]
23668554